3.-4.3.2012 XXXI Zielonogórska Wystawa Psów Rasowych w Drzonkowie

Tentokrát jsem vyrazila na výlet na výstavu jenom s Hárdíkem a jako posilu jsme sebou měli "tetu" Markétu a psího kámoše Jima. Vlastně jsme jeli na tuhle výstavu tak trošku na jistotu, Hárdík měl být ve třídě sám a je to celkem kus... takže to vypadalo hrozně jednoduše. Cestu tam jsme si užili všichni, byla to celkem sranda. Našli jsme máááličké výstaviště .... překonali tankodrom před parkovištěm .... a vrhli se do haly. Honáčci šli hned jako první, takže jsme se v hale příliš neohřáli.

Hárdík vběhl odhodlaně do kruhu a ani se nebál všech těch obrů postavených u vstupu .... oběhli jsme první kolečko ...postavili se a pak už to byl jenom průšvih. Rozhodčí pani Redlická byla strašně milá a viditelně jí bylo líto co se stalo, ale Hárdík si zapamatoval nepodařené hrubé prohlížení zoubků v Nitře a jak se k němu paní rozhodčí začala blížit, tak začal couvat, lehat si na záda ....prostě se jí strašně bál. Chvíli vrůstal do podlahy, ale když se nám ho nepodařilo vůbec nijak rozptýlit aby se zvednul, bylo po všem. Jen díky obrovské shovívavost jsme dostali VD.  Vůbec jsem takovou reakci nečekala :-(. Budeme muset trénovat chození na výstavy bez vystavování, aby se ten zážitek přemazal něčím novým. Snad zapomene.

Brouček maličkej se tvářil hrozně provinile a i když jsem ho chválila, teta rozesmívala veveruškou ... byl hrozně smutnej.

Prďolku jsme se pokusily pak rozveselovat hračkama a zastávkama na lítání po polích, nakonec ožil při hrabání kráterů v polích :-) a po tom co prohnal po poli kromě Jima ještě pána na motorce, už se konečně začal tvářit že je zas trošku ve své kůži.

Přijeli jsme domu unavení, ale vlastně to byl nakonec alespoň hezký výlet ... :-)